Střecha domu

Střecha je důležitou součástí domu, která ho chrání před vodou, větrem a tepelně jej izoluje, což významně ovlivňuje životnost celé stavby. Základem každé střechy je dobrá střešní konstrukce. Její hlavní funkce spočívá v tom, že přenáší hmotnost střechy a v zimě i hmotnost napadaného sněhu do nosné konstrukce samotného domu. Tyto konstrukce můžeme rozdělit podle použitého materiálu a typu. Podle materiálu na ocelové, železobetonové a nejčastěji dřevěné a podle typu na ploché a šikmé.

Šikmá konstrukce střechy

Nosnou konstrukci šikmé střechy nazýváme krovem. Provedení krovu závisí především na velikosti stavby, rozpětí, sklonu a tvaru střechy, účelu využití budovy a prostředí. V našich podmínkách je na domech s malým rozpětím střech nejčastější zjednodušený krov sedlový, ale známe i typy hambalkový, věšadlový, pultový, stanový aj. Dodnes platí, že jednoduchá sedlová střecha bez střešních oken a půdních obytných prostor je nejsnadnější, nejtrvanlivější a z dlouhodobé perspektivy většinou i nejlevnější řešení. Sedlový krov se skládá z vazných trámů, které jsou kolmé na hřeben a pozednice, jež leží na obvodovém zdivu po obou stranách rovnoběžně s hřebenem střechy. Rovnoběžně s pozednicemi a hřebenem jsou umístěné i vaznice, které jsou přibližně pod každou čtvrtou krokví podepřené sloupky. Sloupky většinou stojí na vazných trámech (nezatěžují tak stropní konstrukci nad posledním poschodím stavby). Kleštiny pak k sobě na úrovni vaznic stahují krokve, navíc však i stahují na úrovni pozednic krokve k sloupkům a vzpěrám. Vzpěry přitom podpírají sloupky a čepují se do vazného trámu. Do sloupků ještě čepujeme takzvané pásky, které sloupky ve směru vaznic podpírají a ulehčují jim od rozpětí. Pokud neuvažujeme o podkrovních místnostech izoluje se zpravidla podlaha půdy na kterou položíme izolaci a zakryjeme záklopem. Nebo se izolace ukládá přímo do stropu, což představuje i levnější řešení. V případě izolace střechy se na krokve instaluje hydroizolační fólie, na kterou se teprve ukládá střešní krytina. Potom zevnitř půdy uložíme tepelnou izolaci z minerálních vláken o síle 16cm, následně připevníme parozábranu a na ní další vrstvu izolace o síle 10cm .Vše pak zakryjeme podhledem z palubek nebo sádrokartónu.

Plochá střecha

Aby se na domě nehromadila voda, musí mít i plochá střecha určitý spád. Norma ČSN 731 901 v tomto případě předepisuje minimální spád 1,75 procenta. Na rozdíl od klasické sedlové střechy má plochá střecha složitější skladbu z většího množství vrstev plnících odlišné funkce. Podle počtu vrstev můžeme rozdělit ploché střechy na jednoplášťové a dvouplášťové. Jednoplášťová plochá střecha je taková, která ve své skladbě neobsahuje větranou vzduchovou mezeru. Každá taková střecha by měla být sestavena z těchto vrstev: parozábrana, tepelná izolace (používá se minerální nebo polystyrén) a hydroizolace. Pokud chceme střechu i užívat třeba jako terasu, položíme na hydroizolaci ještě vrstvu betonové mazaniny a dlažbu. Dvouplášťová plochá střecha je střecha, která někde ve své skladbě (tradičně pod horním pláštěm) obsahuje větranou vzduchovou mezeru. Mezera má primární účel odvádět ze skladby vlhkost.

Střešní krytina

Většina v současné době vyráběných krytin dosahuje velice dobrých parametrů. Rozdíl je zejména v použité technologii. Krytinu volíme také podle typu a sklonu střechy. Je dobré také vzít v úvahu umístění domu s ohledem na standardní povětrnostní podmínky v dané lokalitě.

Pálená taška-vyrábí se z přírodní hlíny, která se míchá s dalšími přísadami. Má velkou mechanickou pevnost, proto je vhodná proti většímu tlaku či krupobití. Je nehořlavá, odolná proti vysokým teplotám a také mrazuvzdorná.

Kameninová taška-je pálená z kvalitních keramických jílů s vlastnostmi velmi podobnými pálené tašce.

Betonová taška-vyrábí se z písku, jemného cementu, barviv a vody. Taška se nevypaluje, ale zraje ve vlhku. Časem dozrává a získává dlouhodobou vysokou pevnost a dobrou odolnost proti oděru a nedrolí se.

Vlákno cementová krytina-vyrábí s v různých šablonách a je plochá. Velkou předností je nízká hmotnost. Povrch je velice tvrdý a otěru vzdorný. Odolává všem výkyvům počasí.

Plechové střechy-jsou z pozinkovaného plechu. Jsou velice lehké a trvanlivé. Ovšem v případě použití této krytiny je nutné podbít celou střechu prkny a následně položit lepenkovou izolaci.

Vzorované plechy-jsou tvarované jako tašky. Pozinkovaný plech je barevně upravován. V současné době se na ně nanáší až čtyři krycí vrstvy, pak se žíhá v peci při teplotě 250°C. Tím je dosažena mimořádná odolnost a trvanlivost.

Vlnité elastické desky-jsou vyrobeny z organických vláken sycených bitumenem. Materiál je pevný, trvanlivý a odolný proti oděru. Desky jsou elastické a hodí se proto pro obloukové střechy.

Asfaltové šindele-mají vysokou kvalitu a jsou vyrobeny z oxidovaného asfaltu. Šindel se upevňuje na bednění prken, má dobré užitné vlastnosti a velkou trvanlivost. Vyrábějí se i samolepicí šindele.

Plastová krytina-vyrábí se z recyklovaného PVC, připomínající svým vzhledem a způsobem pokládání klasickou břidlicovou krytinu. Krytina je velice odolná UV záření a všem povětrnostním vlivům a má dlouhodobou životnost bez další údržby.

Zelená střecha-specifickým případem jsou stále oblíbenější tzv. zelené střechy pokryté rostlinstvem, které však nezbytně nemusí být ploché. Zde se nároky na konstrukci ještě zvyšují, protože je třeba nejen zajistit vyšší nosnost, ale také zabránit prorůstání kořínků do vrstev izolace a odvádět nadbytečnou vodu drenážními vrstvami. Jednotlivé komponenty tvoří společně ucelený systém, který na jedné straně zaručuje vhodné podmínky pro růst požadovaných rostlinných druhů a na druhé straně není náchylný k zaplevelení a nároky na údržbu jsou minimální. Mějte na paměti, že střešní substrát nelze nahradit jiným materiálem, např. ornicí nebo jinou zeminou, protože tyto materiály jsou ve většině případů příliš sléhavé, lepivé a málo propustné. Vytvoří zhutněnou vrstvu, která nepropouští vodu do spodní drenážní vrstvy, dochází tak k povrchovému odtoku, splavování materiálu a k erozi. Díky malé propustnosti mají tyto materiály také nedostatečnou vodní kapacitu a rostliny v létě trpí suchem. Po zimním období naopak vytvoří promáčenou a rozblácenou plochu, na které vegetace vyhyne a výsledkem je holá hlína se zbytky těch nejodolnějších plevelů.

««« Předchozí text: Komín Následující text: Plněné papriky těstovinami »»»

autor: | 13. 9. 2011 Út 12.50 | tisk | Exteriér | 0 | 112784x