Komín

Komín je zařízení, které odvádí plynné zplodiny ze spalovacího do volného prostoru. Komíny se dnes konstruují především jako vícevrstvé, nejčastěji pak třívrstvé. V současnosti existují dva druhy komínových systémů, univerzální a speciální komínový systém. Speciální komínové systémy jsou určené jen pro vybraná paliva nebo spotřebiče a hodí se například do bytových domů, protože na jedno komínové těleso je možné připojit až deset spotřebičů. Skládá se z jednoho nebo více komínových průduchů, komínového pláště s příslušnými vybíracími a vymetacími otvory a sopouchy na zaústění topných těles.

Pro rodinné domy se pak nejlépe uplatní univerzální komínový systém. Jelikož je vhodný pro všechny druhy paliv a umožňuje tak snadný přechod z jednoho paliva na jiné podle aktuálních potřeb. V dřívějších dobách bylo možné vystavět komín bez dodržení přísných technických norem či použitím nevhodných materiálů a postupů. Naštěstí pro naši bezpečnost toto již v současné době není možné. Stavby komínů a komínových systémů upravuje nyní provázaný systém vyhlášek, norem a směrnic. Ke stavbě máme v dnešní době také mnohem širší spektrum materiálů, z nichž může být komín zhotoven. Kromě klasických cihlových komínů tak na současných domech najdeme i komíny keramické, plastové či nerezové.

Stavba komínu Už při samotném návrhu polohy komínu je nutné zohlednit střešní konstrukci domu. Polohu komínu a umístění krokví je třeba včas vzájemně sladit. Komín musí být veden mimo krokve, a to ve vzdálenosti odpovídající předpisům. Zděné komíny a komínové systémy potřebují nosný základ. Základ se obyčejně dělá stejný jako pod nosnou zeď. Fasádní komín do nezámrzné hloubky (min. 80 cm), vnitřní komín do hloubky min 50cm. Půdorysný základ by měl přesahovat rozměr komínu o min. 50mm na každou stranu. Výška založení musí být taková, aby otvory v první tvárnici (např. pro větrací mřížku, odvod kondenzátu apod.) byly nad úrovní budoucí podlahy. Sestava komínového systému se navrhuje podle jeho celkové výšky. Pro samotnou stavbu komína budeme potřebovat zdící maltu na tvárnice. Dále tmel pro spojování vložek. Komín se sestavuje z tvárnic do kterých se ukládá vložka. Ta se utěsní izolací. Částí se spojují spárovací hmotou. První komínová tvárnice se osadí do maltového lože z cementové malty a vyrovná pomocí vodováhy. Do první tvárnice se vkládá podstavec pro zachycení a odvod kondenzátu a vlhkosti. V žádném případě tento díl nebetonujte do desky. Při používání komínu totiž dochází k prudkému zahřívání komínového průduchu a tím i k pohybům komínových vložek průduchu způsobeným teplotní roztažností materiálu. Pokud je vložka zabetonovaná do krycí desky, vzniká v materiálu velké napětí, které může vyústit v popraskání komínových vložek. Toto mějte na paměti i při řezání otvoru pro komínová dvířka, kdy samotný otvor musí být proto větší. Další díly se už sestavují poměrně snadno za pomocí zámkových spojů. Během stavby vše pečlivě proměřujeme vodováhou. Pro vyústění do jednotlivých podlaží jsou dle použitého systému vyráběny vložky ve tvaru T. U stavby většího komínu je lepší práce rozložit na více dnů a nechat už postavené části aspoň den uzrát. Izolace by měla končit 5cm pod hranou poslední tvárnice a to z důvodů odvětrání. Na maltu usadíme krycí desku, seřízneme a usadíme poslední vložku dle potřeby a pokynů výrobce. Pak namontujeme díly příslušenství komínovou hlavu, sopouchy a komínová dvířka.

Část komína, vyčnívajícího nad střechu, musí být velmi stabilní, s ohledem na možnost silného větru. Proto je vhodnější, když komín prochází rovinou střechy v blízkosti hřebene, tzn. jeho nadstřešní část je pak co nejkratší. Ušetříme tak náklady na konstrukce pro zajištění jeho stability. Pokud bude stát komín z venku na fasádě, kotví se ke zdi kotvami přibližně po 1,5m výšky.

Komín musí být před spuštěním do provozu zrevidován kominíkem (revizním technikem). Budete potřebovat revizní štítek a prohlášení o shodě.

Následující text: Střecha domu »»»

autor: | 13. 9. 2011 Út 12.22 | tisk | Exteriér | 0 | 19735x